Rod Pouilly odvozuje svůj původ od baronie Pouilly u Stenay na řece Meuse v Lotrinsku, prokazatelně od roku 1395.
Albert-Louis de Pouilly (1731-1795) se svojí ženou Marie-Antoinette, roz. de Custine (1746-1800) spolu se svými dětmi opouští za revoluce Francii (1790) a jeho synové Albert (1775-1799, padl v bitvě v Itálii) a Emmanuel (1777-1852) přijímají jméno Mensdorff (podle obce v hrabství Roussy v Lucembursku). V roce 1818 byl rodu v Rakousku udělen titul hraběte, český inkolát pak v roce 1839.
V roce 1804 se Emmanuel Mensdorff-Pouilly oženil se Sophií, princeznou von Sachsen-Coburg-Saalfeld (1778-1835). V roce 1838 koupil Emmanuel Mensdorff-Pouilly panství a zámek Preitenstein, který se dnes nazývá Nečtiny v západních Čechách. Toto panství zůstalo v majetku rodu do roku 1945. Emmanuel panství značně zvelebil a upravil. 
Jeho syn Alfons Friedrich hrabě Mensdorff-Pouilly (1810-1894) učinil z panství Nečtiny své hlavní sídlo a dal v letech 1855-1858 značně sešlý zámek novogoticky přestavět. K areálu zámku patří novorománská rodinná hrobka, postavená r. 1858. Zámek je obklopen parkem s velkým rybníkem. V roce 1964 zámek vyhořel a do roku 1970 byl renovován pro účely zemědělské školy.
Roku 1843 se Alfons Friedrich oženil s dědičkou boskovického panství, Terezií Rosou Františkou z Dietrichsteina (1823-1856). Roku 1857 založil Alfons Friedrich v Boskovicích na Moravě klášter Milosrdných sester a v roce 1873 dal v části Boskovic zvané "na Bělé" postavit kapli. Roku 1862 se podruhé oženil s Marií hraběnkou von Lamberg (1833-1876). Po nějakou dobu byl Alfons Friedrich starostou města Boskovice. Je pochován v rodinné hrobce.
Druhým držitelem boskovického panství byl Alfons Vladimír hrabě Mensdorff-Pouilly (1864-1935), který se oženil s Idou hraběnkou Paarovou (1867- 1945). I on byl starostou města Boskovice. Jeho zásluhou a pomocí mohlo být v Boskovicích vystavěno gymnázium, či zřízena místní železniční trať Skalice-Boskovice-Chornice.
Univerzálním dědicem a majorátním pánem se stal Alfons Karel Mensdorff-Pouilly (1891-1973), který se v roce 1923 oženil ve Zdounkách s Marií hraběnkou Strachwitzovou (1901-1971). Roku 1942 byla na panství uvalena německá nucená správa, která trvala až do konce okupace a války v roce 1945. Alfons Karel byl nějakou dobu zadržován gestapem.
Roku 1948 byla na celý velkostatek uvalena národní správa. Od června 1950 do března 1951 byl Alfons Karel internován v táboře nucených prací v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1952 byl veškerý majetek rodiny konfiskován. Po znárodnění dostal Alfons Karel s rodinou k užívání tři pokoje v jihovýchodním křídle zámku. Po jeho smrti byl jeho syn Hugo (narozen 1929) nucen odevzdat tento byt tehdejšímu Krajskému středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Brně.
Na základě restitučního zákona byla potomkům Alfonse Karla a Marie Mensdorff-Pouilly většina majetku navrácena.
Rodové heslo Mensdorff-Pouilly zní:
„Fortitudine et caritate“, česky: „Statečností a láskou“.
Znak rodu je modrý lev s červenou zbrojí na stříbrném štítu se slovy:
"Sans varier", česky: „Beze změny“